Věřte nevěřte

15. května 2010 v 23:23 | Lennroe |  Samo přišlo
Překvapuje mě zjištění, že i ve škole se občas rodí objevné myšlenky. K tomuhle konkrétně mě přivedl náš kouzelný češtinář svým výkladem o přechodu mezi renesancí a barokem. Zmiňoval, jak se lidé zase uchylovali k víře, místo aby se, jako dosud během renesance, soustředili na vědění a umění. Vzbudil tím u mě zájem, protože jsem si vzpomněla na další věci. Jistě. Renesance přece začala opačně, a před tím, tuším za dob pohanských, se zas obracelo na víru. 
Vrtalo mi to hlavou celý den. Je možné, že by se ne v sice pravidelných ale přece intervalech střídalo lidstvo věřící s lidstvem nevěřícím?
Nevztahuju to samozřejmě na celou zeměkouli, ale na některé její části, by to vcelku sedělo. 
Je to jen taková velice zobecněná teorie, já vím, ale nedá mi to spát. Nedávno jsem totiž četla (kdybyste mě zabili, nevybavím si kde), že nám procento věřících za poslední roky stouplo. Hraje mi to docela do karet. Je pravda, že poslední dobou se spousta lidí zabývá sebou, pomáhá charitám a tak podobně. Psychologie s psychiatrií se jako obory neustále rozvíjejí (bohužel, bohudík ) a spory se teď už vedou také spíš o víru a přesvědčení než o suroviny nebo území (berte to s rezervou, válkám nerozumím a nemám je ráda. )
Možná je to nějaký obraný reflex druhu (rozumějte, nepovažuju člověka za příliš odlišného od zvířete. ) Aby neztratil již nabyté schopnosti a neklesl ve vývoji, dostane se do fáze, kdy více přemýšlí, filozofuje, zabývá se mezilidskými vztahy, sebou, sociálními problémy, etikou atd. Když už to ale trvá příliš dlouho, vnikne potřeba budovat si dál zázemí, připravit prostředí na další filosofickou periodu. V podstatě by to takhle mohlo jít donekonečna. 
Dostávám se tím celým k jednomu důležitému upozornění.
Nic co se tu objeví nesmíte brát vážně. To je základ, bez toho radši ani nečtěte. Sama se někdy musím těm svým úvahám a jiným hrůzám smát. Vezměte prosím v úvahu, že se zabývám věcmi, o nichž dohromady nemám sebemenší ponětí a mám nepřeberné množství hloupých nápadů a poznámek a skoro nic z toho, co vypustím z úst, nemyslím vážně, což mé okolí poměrně těžko chápe. Pokládám celý náš svět za jeden obrovský vtip a chtěla bych být brána jako jeho součást, jako jeden malý vtípek.

Chtěla bych teď a tady také poděkovat našemu vyučujícímu rodného jazyka za skvělý námět k zamyšlení a nápad na článek. Jsou to naprosto zbytečná slova, jelikož to nikdy číst nebude. Podezírám ho, že o nějakém blogu nikdy v životě neslyšel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 15. května 2010 v 23:44 | Reagovat

jsem názoru že všechno jde ve vlnách a stále se vrací a tak je to se vším, i třeba s módou...
jinak aspoň co vím od své ženy, že vidí mnoho žen že se neumyjí a ani po sobě neumí pořádně vyčistit záchod... zbytek odpovědi nalezneš u mne :-D

2 Í Zpytuje Í Zpytuje | E-mail | Web | 16. května 2010 v 12:18 | Reagovat

i když to nemyslíš vážne, musím s tebou souhlasit, je to tak v podstatě se vším kolem nás. Zajmavá úvaha :)

3 pavel pavel | Web | 18. května 2010 v 21:03 | Reagovat

rozhodně by se mi v renesanci žilo lépe :-)

4 pavel pavel | Web | 18. května 2010 v 22:17 | Reagovat

to celé jsem napsal jako ironii, nesouhlas, máš tam odpověď :-)

5 pavel pavel | Web | 21. května 2010 v 0:23 | Reagovat

někde jsem četl, že úsměv je vlastně škleb a o to horší, když není od srdce :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama