Záoceánský výlet

7. listopadu 2010 v 20:39 | Lennroe
Prošla jsem několika fázemi ohledně svého čtrnáctidenního volna a svého blogu. Původní plán totiž byl, že jednou za dva nebo tři dny si sednu k počítači tam a napíšu krátký článeček, přidám fotku a tak. Věděla jsem, že budu mít k dispozici pouze anglickou klávesnici, ale doufala jsem, že mi to nebude vadit a prostě napíšu jeden dva odstavce bez diakritiky v editoru seznamáckého e-mailu, pomocí té jejich opravy gramatiky doplním háčky a čárky, zmobilizuju své věrné Ctrl + C a Ctrl + V a bude to. jenže ono to nebylo a takhle vlastně došlo k mému seznámení s notebooky od applu a s OS Mac. Moc jsme se neskamarádili. Na "měkké" klávesnici se mi špatně datlovalo a Mac se mnou odmítal diskutovat o tom, že bych třeba mohla potřebovat funkční Ctrl (objevila jsem, že je zastoupeno méně sympatickým, ale vcelku ochotným tlačítkem command) nebo dokonce pravé tlačítko k touchpadu, který pro jistotu neměl žádné. Poté, co jsem si na pár řádcích e-mailu vyzkoušela, jak by to asi vypadalo, jsem se rozhodla, že nebudu psát nic. Ani tam  ani doma. Prostě rodině a pár kamarádům ukážu fotky, povyprávím, předám dárky a bude.
Teď se mi ale zdá škoda nerozdělit se alespoň o ty fotky, přeci jen, kolikrát si člověk vlastníma rukama nafotí sochu svobody, Madison square, Times square a jiné. Prostě jsem se ohromnou shodou náhod a přispěním obrovského štěstí a vlastně úplným omylem (tak mi to pořád připadá) ocitla zničehož nic na dva týdny v New Yorku. Abyste si nemysleli, bydleli jsme v bytě jednoho známého kamarádky mojí tety, kterého jsem do té doby nikdy neviděla ani o něm neslyšela. Jedli jsme v jednom kuse v čínských bistrech, zkrátka nebyla to právě nákladná záležitost, asi jako týdenní dovolená u moře s polopenzí někde v Řecku. Pořád mám totiž pocit, že se na mě teď spoustu lidí dívá jako bych byla nechutně bohatá a to  (bohužel) má od pravdy hodně hodně daleko (asi jako Letiště JFK od toho ruzyňského). Takže první článek nechám ovládnout fotkami. Potom, až se mi trochu roztřídí ten bordel v hlavě se možná pokusím sepsat něco nakaženého "syndromem člověka, který se podíval za velkou louži." ono to srovnávání a začínání každé druhé věty slovy: "To v Americe..." totiž postihne asi každého, i když já to říkám spíš v žertu, ale stejně mě spousty těch rozdílů zaskočilo. tak A teď...

P1060963
Kouzelný maják na Long Islandu. Pavděpodobně se dalo vylézt za pár dolarů nahoru, ale my jsme nenašli kudy. Jinak pro představu, všude bují divoká vegetace (vřes, tráva a zakrslé borovičky)
P1060506
Veverky jsou ve velkém jablku všude, vlastně nevím, proč nejsou symbolem města zrovna ony. Jsou šedivé, drzé a mají velké smetákoidní ocasy. Z slunečnicové semínko vám zapózují na foťák a klidně si k vám přisednou na lavičku nebo vedle vás vyskočí z koše.
P1060898
P1060899











Dva mizerné kousky od Brooklynského mostu, který je mimochodem gigantický a naprosto kouzelný.
P1060867
Sice jsem původně nechtěla tu střelenou rezavou ženskou fotit, protože takovou fotku si Ňůjorku vozí každej, ale když se mi do záběru vlezla i jedna malá plachetnička, tak jsem to holt blejskla.
P1060554




































Chrysler building je skutečně pěkná budova, sice jsem nezjistila co v ní je, ale vypadá hezky.
P1060549
Madison square. Měla jsem za to, že sem tam konají všechny ty skvělé koncerty, jen mi nebylo jasné, kam se na to náměstíčko vejdou. Teprve pak jsem přišla na to, že Madison square a Madison square garden je něco docela jiného. Takže, hledíte na nejstarší Newyorský mrakodrap.
P1060841
P1060536











Jeden z klasických žlutých taxíků, jsou prostě v celém městě včetně prostor ve vodě a ten druhý obrázek, ten je z domu lega. Hotový ráj. Tohohle jsem si mimochodem poskládala sama. Dlouho jsem marě přemýšlela jak mu ten baťoh přidělám na záda, než mi došlo, že je to dalekohled.
P1060444
Ze Stawberry fields jsem si dovezla dost silný zážitek, hrozně jsem si přála, aby to byl obyčejný kus parku a aby si turisti nefotili ten dům, kde zastřelili Lennona, ale jako ten dům, kde bydlí dědeček Lennon.
P1060971
A na rozloučenou pes z toho největšího zapadákova, jaký jsem kdy viděla, vesničky na K na Long Islandu, kde si lidé nestaví kolem domečků ploty a kola nechávají opřená na verandě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Destiny Destiny | Web | 7. listopadu 2010 v 20:59 | Reagovat

nejvíc se mi líbí fotka Chrysler building.. muselo to být úúžasné

btw: máš naprosto dokonalý des

2 Alexandra Gryffin- Fox, okřídlená lištička Alexandra Gryffin- Fox, okřídlená lištička | Web | 7. listopadu 2010 v 21:20 | Reagovat

VEVERKY! Uááááá! Povraždit všechny! K tvé charakteristice doplním, že po nocích se velmi rády intimně sbližují a pískají až to hezké není.

3 Lennroe Lennroe | Web | 9. listopadu 2010 v 21:02 | Reagovat

[1]: Taky že bylo, díky.

[2]: No když už jsi to nakousla tak jo, intimní život veverek je takový.. ehm... veřejný, v kteroukoli denní i noční dobu.

4 pavel pavel | Web | 10. listopadu 2010 v 0:53 | Reagovat

taky zase prchají a pak že v Americe nebezpečně :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama