Filmové semletí ideálů

20. května 2011 v 20:08 | Lennroe |  Seprané spisy
Slíbila jsem Jane článek. Slíbila jsem jí ho na včerjšek, ale vrátila jsem se tak umordovaná a připečená, že jsem neměla na blog ani pomyšlení. Tímto Jane věnuji celý článek, nebo alespoň jeho začátek a můj denní cyklus ve flashi, výplod báječného prográmku Corel R.A.V.E.


Nebude to moc dlouhé, chtěla bych pouze vyjádřit své rozhořčení nad jednou věcí. Jde o filmové podoby knížek.
Zaráží mě neúcta jakou mají filmaři k psaným dílům. Když jsem byla mladší, vždycky jsem si myslela, že když někomu nabídnou, že podle jeho filmu natočí knížku, že je to velká pocta. Teď už si to nemyslím.
Velká část filmů má se svou předlohou pramálo společného a původní autoři nemají do rodícího se převyprávění vlastního díla vůbec co mluvit.
A to je přesně to, co mě žere. Co si asi tak filmaři myslí, že by dělali, kdyby neměli scénáristy a spisovatele. Mohli by točit tak maximálně Tisíc a jednu noc. Příběh je přece na filmu to nejdůležitější. Jak můžete předvést schopnosti, maskérek, kostymérů, kameramanů, režisérů a herců, když nebude na čem. To si můžou vizážistky patlat barvičky jak chtějí, když to nebude muset nic vyjadřovat. Kostyméři ať se třeba přetrhnou, ale jak chtějí šít kostýmy, když nebudou žádné role. A co mohou asi tak herci říkat, když se nenajde, žádný charakter ke ztvárnění? Kameramanovi a střihačům jsou rázem všechny dovednosti a efekty k ničemu a takový režisér se může jít taky rovnou picnout, protože nemůžete přece řídit lidi, kteří nic nedělají (dobrá mnoho lidí se zrovna tímhle živí, ale pomlčme...)
Je mi jasné, že film se k úplné spokojenosti všech stran udělat nedá. Spisovatel málokdy objeví herce, který by přesně odpovídal jeho představám, pokud mu nepíše roli na tělo. Kameramani, střihači a kaskadéři nikdy nedostnou, tolik prostoru, kolik by chtěli. Herci nemají úplně volnou ruku a divák, ten to nakonec zkritizuje všechno.
Stejně si ale myslím, že se dá kniha dobře zfilmovat. Nejde to samozřejmě úplně přesně, protože film je umění samo o sobě a nikomu nám nenáleží soudit, jestli lepší nebo horší než jiné. Kdyby se ale filmaři snažili místo převyprávění o vystižení podsataty a poselství knihy (a i ty nejstupidnější knihy nějaká mají, byť úplně pitomá), možná by to dopadalo líp.
Přemýšlím nad vhodným příkladem. No dobře, možná mě někteří z vás za tohle virtuálně nakopnou, ale vezměmě si třeba Harryho Pottera. Do prvního dílu nechali Rowllingovou ještě jakž takž mluvit a film skvěle odpovídá knížce, přestože ji nezachycuje přesně slovo od slova. Zachycuje nejdůležitější momenty i drobné banality tak, aby byla zachovaná atmosféra, příběh i jakési poselství jímž je v postatě zdůraznit cenu přátelství a odvahy. Později, když už Rowllingovou u natáčení nechtěli se to úplně zvrtlo. Ve čtvrtém díle naprosto unikají podstatné věci a vůbec není vypíchnuta podezřívavá a napjatá atmosféra. Pátý díl je takovým divokým shrnutím, které sice vcelku zachytilo příběh a atmosféru také, ale naprosto se ztratil význam knihy, který tkvěl v pomluvách, intrikách a nedůvěře.
Rozhodně si myslím, že pokud má být film spojován s nějakou knihou, mělo by autorovi předlohy být umožněno buď mluvit do výběru herců a průběhu natáčení a nebo učinit prohlášení, které bude součástí filmu a kde vyjádří svůj nesouhlas s jeho obsahem.
Stává se totiž, že na někoho veřejnost hází špínu a lidé ho pomlouvají, jak své dílo prodal a jak si namastil kapsy, přičemž vůbec nehleděl na to, že to knize neprospěje. Pravda je taková, že spousta spisovatelů udělala s filmaři zkušenost jen jednu a dost pozdě zjistili, že to vůbec nechodí, jak si představovali. Bezmocně sledují, jak z jejich postav dělají kašpary a z jejich světa lesklý lunapark a vůbec nevnímají to, co mělo být řečeno. Být autorem některé předlohy, možná bych se i pozastavila nad tím, zda to aktéři vůbec četli. Takový Darren Shan například prohlašuje, že když se dozvěděl, jak chtějí jeho knihy zfilmovat, radši se do toho vůbec nemíchal, protože prý zná mnoho spisovatelů, které filmový průmysl tak semlel, že skončili zklamaní a zahořklí. A není se jim co divit.
Přece jen, dobrý spisovatel, nebere své postavy jako papírové, považuje je za skutečně žijící bytosti (kterými také jsou). Ani svět, v němž žijí není jen štos papíru, je to živé místo, které může i svého tvůrce snadno překvapit. A pak se všeho co stvořili a čím žili bezcitně uchopí někdo, kdo si ani nedal práci s pozorným přečtením a udělá z toho frašku, která podstatu knihy vůbec nevystihuje a z postav dělá jen herce, kteří mluví za někoho jiného. Dovedu si představit zoufalství spisovatele, který s nadějí prodal své dílo, přesvědčen, že se tak dostane ještě k více lidem a najednou zjistil, že na ničem z toho co se děje nemá žádný podíl. Jakoby to ani nebyla jeho práce.
Říká se, že chyba je vždycky na obou stranách, ale v tomhle případě bych řekla, že většina chyb leží na straně filmařů, kteří zkrátka nechápou a ani se nesnaží. Jediná chyba spisovatele je v tom, že je tak naivní a myslí si, že na něj a jeho křehký svět bude někdo brát ohled.
Nechci teď strhat všechny filmy natočené podle knih, to rozhodně ne, ale myslím, že pro příklady by nikdo z nás určitě nešl dalekko.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Paní Yasuo Paní Yasuo | Web | 20. května 2011 v 20:18 | Reagovat

Prostě chudák Harry a jemu podobní.

2 Serena Serena | Web | 20. května 2011 v 20:35 | Reagovat

moc hezký desing

3 Cappuccino Cappuccino | Web | 20. května 2011 v 20:37 | Reagovat

Veľmi pekný článok. Ale žiaden strach! Veď existujú aj vcelku solídne filmy podľa knižných predlôh. :-) Napríklad Shining, Pán Prsteňov, Interview s upírom, Misery nechce zemřít, Kmotr a ďalšie ;-)

4 Paní Yasuo Paní Yasuo | Web | 20. května 2011 v 20:48 | Reagovat

Děkuji. :-)

5 Lennroe Lennroe | Web | 20. května 2011 v 21:02 | Reagovat

[3]: Díky. Kmotr je výborný příklad toho, jak skvělý může být film, když na něm autor spolupracuje.

6 Veverka Veverka | Web | 20. května 2011 v 21:19 | Reagovat

Máš pravdu... knížky byly vždy super a pak mi je filmy zkazily, podruhém přečetení knížky, jsem si tm předstvovala hrdiny filmu. Většinou se ty filmy nepovedou a úplně zanikne pointa knížky. Vynechají nebo předělají různé scény - achjo. Kdy už se poučí ?
Ale přesto.. některé jsou krásné.:-)
Hezky napsané.

7 Cappuccino Cappuccino | Web | 20. května 2011 v 21:25 | Reagovat

[5]: Interview s upírom detto ;-) Scenár vzišiel z pera autorky, Anne Riceovej :-)

8 Jane Jane | Web | 20. května 2011 v 21:32 | Reagovat

...a bude hůř je docela pěknej film, stejně jako kniha. Některý jsou dobrý, i když se tam často vypustí klidně víc než půlka knížky (viz. třeba My děti ze stanice Zoo). Někdy se třeba změní něco zásadního (jako Zná ji jako svý boty – bylo to o tom, že byly dvě sestry, které byly totálně jiné, až na to, že měly stejnou velikost nohy a stejnou barvu vlasů. Ve filmu je jedna bruneta a druhá blondýna). A naprosto nejhorší filmový zpracování je Mládí v hajzlu.

Mimochodem, děkuju za věnování :)

9 adaluter adaluter | Web | 21. května 2011 v 8:07 | Reagovat

Po pravdě, filmům natočeným podle knih, které jsem četla, se spíš vyhýbám. I kdyby byly natočené dobře, vlastně moje představy vždycky trochu zklamou, moje fantazie je totiž dost agresivní a pere se s každým detailem, takže požitek veškerý žádný, celou dobu jen srovnávám.

10 baarel baarel | Web | 21. května 2011 v 8:35 | Reagovat

když na napíšou že film je natočen na motiv nějaké knihy ani nepředpokládám že bude stejný jako kniha, ono je to i jiný formát s jinými prostředky, prostě jiné dílo

11 pavel pavel | Web | 21. května 2011 v 10:00 | Reagovat

Myslím že hlavně záleží na spisovateli, jaké si stanoví požadavky. Hezký den :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama