Pravda je, že...

13. března 2012 v 21:33 | Lennroe |  Seprané spisy
...dnešní svět je velmi velmi zvláštní. Povím vám pravdu o tom, jaké z něj mám pocity a budu zvědavá, kolik lidí mi dá za pravdu.
Cítím se nejistá, tak jako nikdy předtím. Možná je to věkem, neměla už bych být dítě, čeká se ode mě, že nebudu, ale chci vůbec vyrůst? Těžko říct, možná trochu ano, ne doopravdy, ale alespoň tak, aby mě někdo poslouchal a bral vážně to co říkám. Ne všechno. Ovšem neslyšela jsem nikdy, že by někdo poslechl děti a zařídil se podel nich. A víte co si myslím? Bylo by to to nejlepší, co se dá udělat. Děti mají úžasný nepokřivený smysl pro spravedlnost, jedině ony dobře vidí nesmyslnost dospěláckého počínání. Děti nevidí svět příliš zjednodušeně. Ony si jen dovedou představit, jak jednoduchý by mohl být bez zpupnosti dospěláctví.
Později z toho buď vyrostou a nebo jsou nešťastné. a nebo si ostatní myslí, že jsou.
Těžko říct, kde začít. Mám začít u toho, že lidé touží pracovat a nemohou. Zvláštní svět. A co třeba to, že má každý tolik možností, až se hlava točí. Jenže znáte to, když máte na výběr z dvaceti zmrzlin a ani jednu jste ještě neochutnali, dáte si jednu, možná dvě a celý den vás pak mrzí, že jste raději nezkusili jinou. A jiný je zkusí všechny, dokud si nezkazí žaludek. A někdo si z obavy, že by šlápl vedle, raději nedá žádnou. A někdo jiný, si zas nechá poradit nebo si dá stejnou jako kamarád a pak zjišťuje, že mu nechutná a měl se raději řídit podle sebe. Jistě všichni tušíme, že není tak docela řeč jen o zmrzlině.
Je vám osmnáct a ze všeho nejvíc vás zajímají knížky/móda/kluci/chlast/čajovna/světový mír/expy ve wowku/příští koncert Lordů (nehodící se škrtněte) a chce se po vás jednoduchá věc, abyste se teď a tady mezi dvěma pátečními mejdany rozhodli, co s vámi po zbytek života bude. A zatímco zmrzlina, která vám nechutnala bude do dvou dnů zapomenutá kolovat v odpadním potrubí, doufáte, že vaše budoucnost by tam skončit nemusela.
Veškeré rady, které dostanete jsou, ať nehledíte příliš vysoko, neboť byste mohli nízko spadnout, ať nehasíte, co vás nepálí a že s poctivostí nejdál dojdeš (nejdřív pojdeš) záleží na krajových zvyklostech. Tak by vám to řekla teta Kateřina, ale rady, které skutečně dostanete od svých stařešinů kmene budou v podstatě docela stejné.
Střídavě se mi honí hlavou všechno možné a končívá to vždy podobně - to není fér, to nedává smysl, tak to v pohádkách nedopadalo.
Je absurdní, že na pytli brambor, které někdo hnojil, a kropil, když bylo vedro, a sbíral z nich mandelinky, nejvíc nevydělá ten kdo je vypěstoval, ale ten, kdo na ně udělal reklamu, ten kdo je započítal do statistik prodaných brambor, ten kdo zkoumá jejich vliv na štíhlou linii, ten kdo napíše a otiskne skandální článek o mandelinkách, ten kdo vydá kuchařku "Brambory na sto způsobů." Přemýšlíte o tom někdy? Kolik lidí se živí tím, že zachází s naprosto nehmotnými věcmi. Nic nevytvářejí jen stále prohlubují, to co tu někdo kdysi zavedl. Totiž že vydělávat nemusíte jen tím, že něco vyrábíte, nebo poskytujete nějakou službu, ale i tím, že zavedete nějaké pravidlo týkající se výrobku nebo služby a ustanovíte někoho, kdo na to pravidlo bude dohlížet nebo ho bude v praxi zkoumat. A nebo něco jiného. Koneckonců, co třeba takové peníze? Skutečnou práci v souvislosti s nimi odvedl snad jen ten, kdo je navhoval a ten kdo pracuje na jejich tisku případně ražbě. Ale živí všechny ekonomy, účetní, bankéře, makléře a co já vím koho dalšího a to často bez toho, aby se jim vůbec dostaly do ruky. Mě se to zdá absurdní. Nechci se tím ovšem dotknout nikoho, kdo se tím, živí, protože oni si to samozřejmě nevymysleli, prostě jen dělají práci, která je dle někoho potřeba.
Stejně jako všechny vyšší zájmy jsou absurdní. Byl by Tibet stále okupovaný, kdyby se zbytek světa nebál o vztahy s Čínou? Tolerovali bychom expanzi Islámu, kdyby arabské státy neměli ani kapku ropy? Nejsou vyšší zájmy ani vyšší dobro, je jen člověk, který chce být zdravý, najezený a součástí společnosti. Vždycky jsou tu vyjímky, zvláštní případy, zvláštní situace, ale od toho jsme lidé a máme rozum, abychom ho použili a zvážili, jak je řešit. Ne na všechno mohou existovát zákony a mezinárodní dohod, ne všechna data se dají vyhodnotit v pošítači nebo zařadit podle tabulek.

Mám představu o lepším světě, kde lidé dělají potřebnou práci, kterou si ovšem sami vybrali a kterou dělají poctivě a rádi. Kde se k člověku přistupuje jako k člověku a ne jako k číslu v databázi. Kde zločinci jsou potrestaní a lidé se nemusí bát, mají-li čisté svědomí. V mém světě není politika ani byrokracie. V mém světě věci přirozrně plynou v souladu s přírodou, aniž by byl bržděn pokrok a vývoj technologií. V mém světě se lidé řídí vlastní hlavou a srdcem. Přiznám se, že tam figurují i nějaké ty rozkvetlé jabloňové sady, smaragdově zelené pastviny a ovečky se zvonky na krku a ano, jsou tam i věnce ve vlasech a bezstarostné pohvizdování.
Otázka ale je, jestli je to vážně tak nemožné a divné. Jestli já jsem tak nemožná a divná. Protože narozdíl od toho našeho se mi ten můj svět alespoň nezdá tak nepochopitelný. není to Absurdistán ale Tramtárie. Je to všechno naivní, já vím. Stejně svůj život prožiju tady, někde na planetě Zemi, na základě rozhodnutí, které udělám jako mladý nerozumný žabec. Byla bych ale ráda, kdybyste o tom alespoň přemýšleli. Kdyby vám nebylo cynicky lhostejné a samozřejmé, že život prostě není fér. Přemýšlejte. Mohl by?

PS: K jádru problému jsem se nedostala, ale on vlastně ani jádro nemá. Tohle neměl být smysluplný článek, ale jen obavy, které se mi honí hlavou. To co mě skutečně trápí víc než menstruační křeče, ale o čem nemůžu před ostatními mluvit, ačkoli si často myslím, že před usnutím myslí na to samé. Tohle je moje pravda.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 13. března 2012 v 21:51 | Reagovat

A proto jsem se stal ludibrionistou...

2 musikerleben musikerleben | Web | 13. března 2012 v 22:02 | Reagovat

Páni, naprosto s Tebou souhlasím. :) Po dlouhé době vidím někde takový článek. :) Jsi moc chytrá a Tvůj názor se mi líbí. I Tvůj svět. :) Taky sním o lepším světě. :)

3 signoraa signoraa | Web | 13. března 2012 v 22:20 | Reagovat

Báječný článek. Donutil mě, abych se sama nad sebou zamyslela. Mívala jsem také sny a plány. První ústupek nastal v prvním zaměstnání a další následovaly. Dospěla jsem do stádia určitého kompromisu. Hodně často přemýšlím, jak budou žít moje děti a co čeká vnoučata. Lepší a nezkažený svět bych všem těm, kteří mají vše ještě před sebou, moc přála. :-)

4 Mami Mami | 13. března 2012 v 22:28 | Reagovat

Pravda pravdoucí...

5 Guizmo Guizmo | Web | 13. března 2012 v 22:30 | Reagovat

Škoda jen, že všechny krásné světy jednou potkají blbce, který vytuneluje to krásné.

Vždy jsem si vybrala zmrzlinu, která byla dobrá jen napůl a sem se ukopla =)

6 on on | 14. března 2012 v 22:30 | Reagovat

a kdyz de o teroristicky tsunami,ktery tak tak zadrzuje Americka zachrana hraz,to uz de o vyssi dobro?

vis tenhle svet o kterym snis,je vzude kolem tebe.Ta Pandora neni nekde tam nahore.Ona je tady.
o tomhle sem vlastne napsal svou nejlepsi basen..zvlastni

7 Lennroe Lennroe | E-mail | Web | 14. března 2012 v 22:57 | Reagovat

[6]: Jde o to, že kdyby se lidi starali o lidi a ne Amerika o Irák a Írán a vlastně o kdekoho, tak by tu taková hrozba nebyla. Protože to je součást politiky a politiku neuznávám, jelikož se nezabývá lidmi, ale lidem.
Je všude kolem mě, možná nosím brýle, ale slepá nejsem, ale je ho málo a není pro všechny.

[3]: To jsem moc ráda, splnilo to účel.

8 (Ne)šílená Charlotte (Ne)šílená Charlotte | Web | 17. března 2012 v 20:44 | Reagovat

Ovečky u mě figurují pouze na klíčích. A že jsou jejich figury vskutku vlnózní.
A... amen.

9 zahadyazahadneudalosti zahadyazahadneudalosti | 18. března 2012 v 16:25 | Reagovat

hezký článek a moc hezký blog :-D  :-D

10 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 18. března 2012 v 20:39 | Reagovat

Dobré zamyšlení. :) Potvrzuje fakt, že lidi ovládají peníze a strach. Co můžeme dělat? Nepodporovat to, ale dělá se to těžko.

11 Teraxa Teraxa | Web | 8. dubna 2012 v 13:16 | Reagovat

Bezesporu máš zajímavý a asi i správný názor. Já jsem asi jeden z těch lidí, co ztratil víru v to, že se někdy něco změní, že by vůbec jeden člověk mohl něco změnit. Je jednoduché ztratit víru a vším opovrhovat, ale je strašně složité zase začít věřit a něco s tím udělat. Svých názorů se drž.

12 Tharya Tharya | Web | 19. dubna 2012 v 19:19 | Reagovat

Súhlasím so všetkým.
Hlavne ma niekedy vytáča tá zmrzlina; ľudia, ktorý neustále niečo ľutujú a ešte sa aj každému sťažujú.

13 Babeta Babeta | Web | 9. července 2012 v 13:38 | Reagovat

Souhlasím. Svět už lepší nebude. Jsem realista, ale věřím v malé zázraky, které se v mém životě skutečně dějí. :-) Díky Bohu za to. :-)

14 Egoped Egoped | Web | 11. září 2012 v 15:20 | Reagovat

Naivní (jak jsi sama ve článku zmínila), ale pěkný :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama