Těší mě poprvé, těší mě podruhé

18. ledna 2014 v 21:21 | Lennroe
Usoudila jsem, že blog mám už dost dlouho na to, aby mě ta hrstka lidí, co můj blog znají, trochu poznala. Ale nikdy jsem se doopravdy nepředstavila. A neměla jsem to v plánu. Ale pak přišel nápad, který se mi zalíbil, a tak je to tady. myslím, že o člověku víc prozradí, kým by chtěl být, než to, kým si myslí, že je.
Tohle jsem já, jmenuju se Kristýna, je mi 19 a studuju chemii. Jsem modroká blondýna a mám celkem velká prsa, ale zní to mnohem líp, než jak ve skutečnosti vypadám. A tenhle výraz nasazuju pouze, když se xichtím do zrcadla, obvykle se směju nebo se tvářím zamyšleně.
Nic jsem doposud nedokázala v nejbližší době nemám v plánu žádný politický převrat ani vstu do šoubyznysu. Asi jsem jen obyčejná holka, těžko říct. Mám svůj fajn nudný život, který mám ráda a mám trochu problém ho řídit. Nutno podotknout, že s auty mám ten samý problém.
Podle rozborů osobnosti stojím přesně na hranici mezi sangvinikem a melancholikem a myslím, že to sedí. Dle zvěrokruhu jsem býk a myslím, že i to sedí.
Kouřím, hraju na housle, v nejbližší době si chci pořídit psa.
Nosím brýle.
Nikdy jsem nepotkala svého otce.
A jsem geek neboli nerd neboli fangirl ve všech děsivých významech toho slova.
Nemám ráda léto, miluju zimu a u toho bych zůstala.
Těší mě poprvé.



A nyní ta zajímavější část, kdybych mohla celý svůj život v hrubých rysech naplánova a vybrat si naprosto přesně, kým bu a jak budu žít, vznikne...

... Lyonell J. Chesterton. Momentálně je mu něco přes třicet a žije v Manchesteru. Povoláním je učitel, učí matematiku a fyziku na střední škole a přivydělává si kreslením komixů.
Lyonell se narodil v malé vesničce v severní Anglii, která nese název Snape. Jeho otec je právník, typický britský gentleman, který nosí tvídové obleky, klobouky a miluje svou zahradu. Jeho matka je vědkyně, nebo možná spíš technoložka a zabývá se vývojem optických přístrojů především pro výzkum vesmíru.
Lyonell má i sestru. Jmenuje se Jude a je o dva roky starší, vdaná, má syna a na Comicon jezdí už pár let v kostýmu doktorky Beverly Crusherové.
Jako kluk se Lyonell věnoval krasobruslení, docela mu to šlo a také ho to bavilo, ale nakonec se otec rozhodl, že to není sport pro chlapa a ostatní by si mohli myslet, že je s ním "něco v nepořádku" a koupil mu koně. Na projížďky jezdí společně dodnes.
Později studoval na Invisible Colledge v Oxfordu fyziku, ale na vědecké dráze se neuchytil a tak začal učit. Přemýšlel o tom, že by se mohl živit jako herní designér nebo ilustrátor, ale nakonec usoudil, že nechce ze své nejmilejší záliby udělat svou práci.
Někdy během studií se také konečně přiznal světu k tomu, co už dlouho tušil. Líbí se mu muži. Jako první to řekl sestře, později zbytku rodiny. Nekonalo se nadšení, ani podpora, ale vlastně se nic nezměnilo. Jen otec občas podotkne, že doufal ve vnouče, které ponese rodinné jméno. Lyonellův první vztah byl poněkud zvláštní. Zamiloval se do svého profesora na částicovou fyziku a skutečně spolu nějaký čas chodili. Byli roztomilí, ale poněkud nesourodý pár. Po ukončení studií a neúspěchu ve vědě i v lásce se Lyonell vydal do světa a objel většinu blízkého východu a východní Asie vesvém malém zeleném off-roadu značky Suzuki. Začal se učit čínsky a posléze korejsky a naučil se něco z bojových umění a něco z čínské kuchyně. Po návratu do Anglie si našel místo učitele a vzal si hypotéku na svůj prostorný byt s krbem a francouzskými okny v Manchesteru.
Svého současného přítele viděl poprvé, když seděl na lavičce v parku a snažil se naskicovat postavy pro svůj nejnovější komix. Ten kluk tam byl se psem a Lyonell je spolu nakreslil. Jeho komix o klukovi jménem Seth a jeho psovi, který dokáže hledat pohádkové bytosti se stal docela oblíbený. O půl roku později si za ním "jeho Seth" přišel na besedě pro autogram. Ukázalo se, že se jmenuje Seymour a tenkrát v parku si Lyonella všiml a v komixu, že se poznal. Už jsou spolu pár let.
Lyonell má rád černobílé filmy, pistáciovou zmrzlinu, déšť, vysoké stromy, vůni tužek, jablka, maliny, malá spolehlivá auta, kamenné kostely, bruslení na zamrzlém jezeře, sex ve vodě a barevné šály.
Nemá rád vánoční puding, Spice girls, dny kdy hraje Machester United důležitý zápas, svalnaté opálené chlapy ve všech gay časopisech, voňavé svíčky a způsob jakým mu matka přisouvá papuče, když přijede domů na návštěvu.
Hraje často na klavír, alespoň jednou v týdnu si s přítelem vaří večer puding a potom ho jedí bosí na předložce před krbem. Tajně sní o tom, že si jednou, až bude starší pořídí vycházkouvou hůl jako Lucius Malfoy. A když je jednomu z nich mizerně, druhý se posadí k oknu a předčítá Harryho Pottera.

A protože je to můj vysněný život, podíváme se i do budoucnosti. Po nějakém čase se v Lyonellově životě opět objeví jeho dávná láska, jeho profesor z Oxfordu a na nějaký čas rozdělí cesty Lyonella a Seymoura. Ale ne navždy. Vrátí se k sobě a nakonec se vezmou na štědrý den a odletí na vánoce do Aspenu. Ke stáru si pořídí společně dům v londýně a otevřou si literární kavárnu, kde se každý večer promítá starý černobílý film.
Seymour se proslaví tím, že úplnou náhodou objeví přesně 42 ztracených epizod seriálu Doctor Who.
Zemřou společně v lyonellových sedmdesáti letech při havárii Orientexpressu na cestě, kterou chtějí oslavit 25 výročí své svatby.
Těší mě podruhé.

A kým byste byli vy?
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Hafan Hafan | 18. ledna 2014 v 22:26 | Reagovat

Umíš úžasně psát.. Článek co má svou vlastní příchuť.. Skvělý:)

2 Guizmo Guizmo | 18. ledna 2014 v 23:13 | Reagovat
3 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 19. ledna 2014 v 8:35 | Reagovat

Ach ano, vánoční puding je sliz slizů.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama