Někdy občas znamená nikdy

9. května 2014 v 20:49 | Lennroe
Nevzpomenu si kolikrát už jsme z úst starších lidí slyšela, že my mladí máme dneska tolik možností. A je to pravda, člověk může dělat, na co jen pomyslí. Ale přeci máme životy jako podle kopíráku, škola, přítel/kyně, zaměstnání, rodina, vlastní bydlení, auto a občas dovolená. Největší dobrodružství je zapsat se do nového kurzu nebo odjet na pár týdnů na stáž nebo studijní pobyt, ale hlavně se zas pěkně vrátit. A možnosti postávájí kolem, mávají na nás a volajím skáčou nám samy do cesty a my jim uhýbáme, obcházíme je, necháváme je pro někoho jiného, s některými se krátce pozdravíme, s některými zajdeme dokonce na kávu, ale většinou se pak se všemi zas rozloučíme s tím, že je určitě potkáme ještě někdy jindy, až se to bude víc hodit.
Abych nechodila kolem horké kaše, víc hodit se to už většinou nikdy nebude a tak necháváme všechny možnosti klouzat mezi prsty a utěšujeme se tím, že je přece skvělé, že jsme ty příležitosti vůbec měli a že kdybychom jen byli chtěli, mohli jsme teď být tam a tam a mít to a to, ale ono se to zrovna nehodilo. Tak snad někdy jindy. Myslím, že moje maminka vůbec netuší, co udělala, když mi při našem posledním setkání mezi ostatními věcmi podstrčila i časopis Žlutý, takový ten, co dávají v autobusech StudentAgency. Chtěla, abych si tam přečetla jeden článek o chození po žhavém uhlí, pravděpodobně mi měl pomoci rozhodnout se, že se vrátím do čech a vystuduju koreanistiku. Já si ale přečetla jiný článek, který s tématem naprosto nesouvisí, ale zato obsahuje skvělé moudro jednoho starého pána a sice, že "někdy potom" často znamená "nikdy".
A tak to je, možnosti se nám samy nabízejí, ale když je jednou odmítneme podruhé už přijít nemusejí. Maminka říká, že studovat v zahraničí mohu kdykoli potom, že možností je tolik, a to má pravdu, ale co když kdykoli potom v tomhle případě zrovna znamená nikdy a já budu za pět let vystudovaná koreanistka, která bere dvacet hrubýho za to, že v nějaký firmě překládá návody k použití a nad nimi přemýšlí, kolik možností měla a jestli bylo dobře, že strávila pět let v Praze studiem filologie, když měla možnost zůstat v Německu a studovat v Regensburgu fyziku a dělat pak něco výjimečného, co třeba lidstvo někam posune.
Pokud tedy nějakou možnost, která se nám nabídla vážně zvažujeme, je to signál, že teď je pro ni ten správný čas a ten už nemusí znovu přijít, takže bychom se měli rozhodnout tady a teď a jít do toho. I když to znamená, že zadní vrátka nadobro zarostou křovím a nikdy už nepřijde možnost vrátit se zpátky, odkud jsme vyšli.
Zní to děsivě. Nikdy. Ale pravda je taková, že ať už nějakou příležitost rovnou zavrhneme jako příliš riskantní nebo ji jen krátce vyzkoušíme, ale pak se zase vrátíme ke svému vyzkoušenému znamená to tak jako tak, že jsme zůstali na místě. Je jedno, jestli jsme jen seděli a kolemjdoucí příležitost ignorovali, zamávali jí nebo ji šli pozdravit, ale jednou nohou jsme si drželi pootevřená vrátka, aby se nám náhodou nezavřela - zůstali jsme na místě. Nikam jsme nešli, protože jsme se báli, že by nám vítr mezitím zabouchul vrátka a my už se nemohli vrátit. Jenže když se na to celé podívámé, vrátka nevrátka, vrátit se stejně nemůžeme, protože kolem nás ubíhá čas a věci se mění, jen pokud stojíme na místě a ústkostlivě si hlídáme naše jistoty necháváme si utéct příležitost běh věcí také řídit. A tak se může stát, že se najednou rozhlédneme a stojíme někde úplně jinde, než jsme mysleli a přitom jsme nikam nešli. Když se na cestu vydáme sami, můžeme si vybrat kam a kudy a dokonce je možné, že najdeme třeba i tu cestu zpátky, ale tak jako tak začíná každá cesta prvním krokem a ten já jsem teď udělala a neotočím se a nepoběžím zpátky do maminčiny náruče, zpátky se nebudu vracet vrátky, ale pořádnou bránou.
Tak jo, nechme metafor a metonymií. Prostě jsem se rozhodla, že zůstanu v Německu a stanu se fyzičkou, pravou vědkyní a zvládnu to sama. Ačkoli se trochu bojím a ledacos mi bude chybět a asi to nebude snadné, ale přesně tak to bude.

Mimochodem chcete vědět, co bylo v tom druhém článku tak důležitého? Že když si svůj sen napíšete, z 98% ho taky dosáhnete.

Edit 18.8.2017 Od tohoto článku uplynuly více než 3 roky! A zdá se, že to funguje, mám psa, auto, stále sice studuju, ale zatím se to dá. Tak to zkuste taky :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 9. května 2014 v 21:04 | Reagovat

chtel bych mit psa a auto ... auto vlastne mam ...

2 T. T. | Web | 9. května 2014 v 21:10 | Reagovat

wow. Nemám slov, opravdu mě tvůj článek zaujal. Normálně bych byla líná si ho přečíst celý od začátku až do konce a právě teď jsem ráda, že jsem líná nebyla a přečetla si ho celý.
Nebojím se říct, že si mi otevřela oči a ukázala mi kolik možností mám a že se nemám bát udělat to, co mi říká můj instinkt. a že si nemám vybírat vždy tu snadnější cestu jen proto, abych se vyhla překážkám na oné cestě.
Obdivuju tě, že zůstaneš v Německu. :)
Opravdu pěkný článek, který o něčem mluví.

3 Myšák Myšák | Web | 9. května 2014 v 22:45 | Reagovat

Víš, co je na snech tak fascinující? Ta cesta, po které k nim jdeš. Protože pak, jak jich dosáhneš a začneš snít, to o čem jsi v životě snila - začne vymýšlet nové cíle a k nim novou cestu :)

4 The Wall The Wall | E-mail | Web | 9. května 2014 v 23:08 | Reagovat

Máš naprostou pravdu. Slovo "někdy" se asi jen lépe poslouchá.

5 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 10. května 2014 v 14:35 | Reagovat

Někdy však jdeš, otevřeš vrátka a nakonec zjistíš, že na té druhé straně je to stejné jako na té první.

6 womm womm | E-mail | Web | 10. května 2014 v 23:46 | Reagovat

Zaujímavé myšlienky.. páči sa mi, že vkladáš do článkov veľa osobného, možno preto sa to ľuďom dobre číta.
Podľa mňa inokedy znamená rovno nikdy. Vždy. Ak nie je vôľa zmeniť niečo dnes, nebude ani zajtra ^^
Ale ináč pekný článok :)

7 Aerosol Aerosol | Web | 13. května 2014 v 21:02 | Reagovat

Wow, píšeš presne o tom, čo ma momentálne najviac trápi - že mi život a možnosti prekĺznu pomedzi prsty preto, že sa to zrovna nehodilo... Napísala si to veľmi pekne a držím palce v Nemecku ;) Možno je načase tiež si nejaký sen zapísať a ísť za ním, nie len premýšľať o tom, čo by mohlo byť.

8 Marylou Marylou | 14. května 2014 v 14:56 | Reagovat

Tak jo, beru si tužku a papír a píšu si svoje sny, kterých chci opravdu dosáhnout. :-)
Tohle je jedna z věcí, která mi chybí...ty naše rozhovory, filozofování o všem možném i nemožném :-) . Ale jsem za tebe ráda, že jsi využila šance, ale ty tuhle zvídavost a celkově prostě využívání možností máš v sobě. Někdy bych tuhle tvojí odvážnost apod. chtěla mít ^^.

9 El El | Web | 24. května 2014 v 15:38 | Reagovat

Máš pravdu...když si to napíšeš tím pádem i věříš že se to splní a hlavně, moc to chceš.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama