Co je nového?

13. prosince 2014 v 6:40 | Lennroe
Asi jste si všimli, že se na blogu něco změnilo, sice s designem ještě nejsem hotová, ale to hned přijde a já vám zatím povím, co se vlastně děje. Jak jste možná v poslední době pochytili, v mém životě se toho mnoho změnilo a jelikož už nehrozí, že by můj blog mohli číst lidé z mého okolí a z autorského klubu jsem nadobro venku, rozhodla jsem se, že konečně blog přeměním do podoby, ve které ho chci mít a budu publikovat, to co chci. Píšu koneckonců stejně především pro sebe. Navíc, když jsem blog zakládala, byla jsem v podstatě malá holka, sama jsem se teď musela podívat, bylo mi něajkých čtrnáct nebo patnáct a měla jsem úplně jiné představy a blog byl pro mě celou tu dobu poměrně důležitý. Nyní mi táhne na jednadvacet a stala se z mě mladá žena, která hledá své místo v životě a má úplně jiné starosti než děvče, které před více než pěti lety blog zakládalo.
Nicméně mám svůj blog ráda, zvažovala jsem založení nového, ale k čemu? Na tomhle je kus mé minulosti a kus mého já a nemusím se schovávat. Ušla jsem kus cesty a nyní měním směr, to ale ještě není důvod začínat hned novou cestu.
Největší změnou jsou nové rubriky, ještě pro ně nemám jména, zatím jsem je označila jen pracovně obrázky.

Pod pivy s německým přípitkem "Prost!" se bude skrývat rubrika ve které bych chtěla dál pokračovat ve svých úvahách o společnosti, stereotypech, mezilidských vztazích, multikulturalitě a tak dále.
Pod obrázkem srdíčka s nápisom v Bavorštině "I mog di", což znamená, mám tě rád, bych ráda pokračovala v tom, co dosud na blogu převládalo, tedy kresbičkami, fotkami, příležitostně třeba povídkou, videem, článkem o tom, co mi připadá zajímavé nebo se mi líbí, zkrátka rubrika o běcech, které má ráda a které mě těší.
Pod preclíkem se ukrývá rubrika zbrusu nová, jazyková. Protože žiji v cizí zemi, mluvím plynule dvěma jazyky, další dva jazyky se učím a cizí jazyky mě zajímají jako takové, myslím si, že mám co říct a že bych teoreticky mohla třeba i někomu pomoct.
Wolpetinger (jo, to je ten divný zajíc) ukrývá mou hermioní stránku, tedy chytré a informativní články, později případně formality, které se budou týkat studia a života v cizí zemi. Zkrátka všechny chytré kecy, které budu považovat za dostatečně chytré na to, abych je vypustila do světa.
A konečně Lederhosen (ty kalhoty s kšandama) ukrývají další novou rubriku a to rubriku deníčkovou, především o všem, co se týká mužského pokolení. Jelikož, co si budeme povídat, co taky může hýbat světem jednadvacetileté holky víc než chlapi.

To jen abyste se tak nějak zorientovali. Jinak v nejbližších dnech se pokusím dát dohromady ten design, tak aby získal konečnou funkční podobu a konečně publikuji článek, který už na to dlouho čeká a sice článek o tom, že často pro oči nevidíme a že jak řekl Brumbál, nemáme jen prodlévat ve snách a zapomenout žít a že to největší dobrodružství často začíná právě ve vašem obýváku a ne za devatero horami a devatero řekami. Tak se zatím mějte děcka.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 13. prosince 2014 v 11:31 | Reagovat

To to utíká... děláš dobře, že jsi tu malou holku tady nechala a ty články pod těmi kalhotami budou jistě zajímavé. :-D
Takže taky jsi v Německu... studuješ tam? :-)

2 Lennroe Lennroe | 13. prosince 2014 v 13:14 | Reagovat

Taky si myslím, říkala jsem si, že nikdy nechci dospět, ale ona je to blbost, tu malou holku si přece můžu nechat aniž bych jí zůstala.
Jinak jo, v Německu, pomalu to bude rok, přihlášku už mám vyřízenou, v dubnu bych měla začít. :-)

3 Matthias Matthias | E-mail | Web | 15. prosince 2014 v 9:41 | Reagovat

Já tě furt vidím v RSS čtečce, takže furt mám přehled... hehe... na články v jiných jazycích se těším :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama